Aby se ušetřil rozpočet, měli by být producenti poučeni, že čas na zkoušení – kdy může režisér pracovat na scénách s herci – by měl být zahrnut do produkčního plánu. To by mělo trvat zhruba čtrnáct dní. U nízkorozpočtových filmů to někdy producenti nechtějí zaplatit, protože si myslí, že je to drahé, ale ve skutečnosti to ušetří mimořádné množství času, když se začne natáčet.
Mnoho jeho neméně významných kolegů sdílí tento maestrův postoj. Sidney Lumet ve své knize „Jak se dělá film“ zdůraznil, že pouze mnoho hodin zkoušek pomáhá dosáhnout důvěry mezi herci a režisérem. A u Mikea Leigha se zkouškové období může protáhnout i na měsíce. Yorgos Lanthimos překvapil herce filmu „Ubožák nešťastník“ neobvyklými cvičeními na odstranění vnitřních blokád a Damien Chazelle pečlivě připravoval nejen tance pro „La La Land“: před natáčením „Muže na Měsíci“ přiměl Ryana Goslinga a Claire Foy strávit dva týdny ve velmi těsném kontaktu se svými syny na plátně – aby dosáhl plného pocitu skutečné rodiny.
Existují však i zcela opačné názory: herec Bill Murray například věří, že zkoušky jsou pro nýmandy, a Nikolaj Chomeriki, pokud zkouší, tak pouze na place, protože věří, že jinak se umělec prostě unaví textem, čímž zabije jeho živé vnímání.
