V této souvislosti je třeba poznamenat, že Tarantino je známý nejen promyšlenými zkouškami, ale také veřejnými čteními svých scénářů – kdy schválený herecký ansámbl nehraje, ale čte Tarantinův text z jeviště za přítomnosti diváků, kteří si na takové neobvyklé představení koupili vstupenku. Tak tomu bylo například v případě filmu Osm hnusných, jehož scénář byl autorovi ukraden a zveřejněn na internetu ještě před začátkem natáčení. Tarantino si uvědomil, že samotná zápletka budoucího filmu už není tajemstvím, a tak situaci, která ho zpočátku deprimovala, rozehrál a zrežíroval jakési „představení“ – a tím škodu způsobenou vetřelci obrátil ve svůj prospěch.
Ne vždy však tato technika funguje: je známo, že ve filmu Inglourious Basterds naopak požádal Christopha Waltze, aby se během zkoušek držel co nejvíce zpátky – aby se pak přímo před kamerou maximálně otevřel, čímž své partnery v epizodce nezvykle překvapil (jejich upřímné překvapení vidíme na konci ve filmu). Neexistuje tedy jediný, jednou provždy schválený recept – někdy je třeba jednat na základě okolních okolností.